Jiný svět autistických dětí
Autismus je vrozená a bohužel celoživotní porucha, která se vyznačuje poškozením některých mozkových funkcí. To způsobí, že dítě není schopné správně vyhodnotit informace, které k němu zvenčí přicházejí. U dětí s autismem lze pozorovat odlišný duševní vývoj, potíže zejména v oblasti komunikace, interakce s okolím, představivosti, emocionální empatii či při chápání běžných denních úkolů. Naopak v některých oblastech mohou autistické děti vynikat, např. mívají dobrou mechanickou paměť.
Popis poruchy však není vždy zcela jednoznačný, jsou různé stupně závažnosti i odlišnost jejích projevů. Nemluvící děti jen velmi obtížně schopné jakékoliv komunikace bývají označovány jako děti s nízkofunkčním autismem. Na druhé straně děti adaptabilnější s lepšími komunikačními schopnostmi jsou označovány jako děti s autismem vysokofunkčním. Nejběžnější známky, na kterých je pozorovatelné, že se dítě něčím liší od svých vrstevníků, se objevují v těchto oblastech:
- Komunikace: U dětí se může objevit opožděný vývoj řeči. Pokud vyslovíme jméno dítěte, nereaguje na něj, stejně jako nereaguje na dané pokyny. Tato skutečnost může působit dojem, že dítě neslyší.
- Sociální chování: Autistické děti bývají samotářské, často si nejraději hrají o samotě a společnost ostatních dětí jim nepůsobí radost. Můžeme pozorovat potíže s udržením očního kontaktu, na jedinci je patrná uzavřenost ve vlastním světě. Dítě neumí přizpůsobit chování sociálnímu kontextu, chybí odpověď na emoce okolí a taktéž není patrný sociální úsměv.
- Chování dítěte: Dítě si nehraje s hračkami či si hraje jiným způsobem než ostatní, může být přehnaně fixováno na některé předměty. Můžeme pozorovat přehnané reakce na určité zvuky či občasné záchvaty vzteku. Děti mají velmi rigidní chování a jsou citlivé k jakýmkoliv změnám v jejich klasickém denním režimu. Doslova lpí na rutině a mají jen stereotypní zájmy.
Diagnostika je v této oblasti velmi komplikovaná a často bývají nejprve stanovovány mylné diagnózy. Základem je provedení psychologického a psychiatrického vyšetření. Pro rozpoznání poruchy jsou klíčové zejména projevy chování. V další fázi se zjišťuje, zda je autistická porucha v souvislosti s některým jiným tělesným onemocněním či genetickou anomálií. Zde je nutná zejména efektivní mezioborová spolupráce odborníků. Definitivně stanovená diagnóza bývá obvykle nejdříve ve věku dvou let dítěte.
Problematickou je taktéž skutečnost, že u nemalého počtu dětí je autismus spojen s další poruchou. Tou mohou být zrakové či sluchové problémy, přidružena bývá mentální retardace, epilepsie, potíže s řečí, abnormality kůže či problémy kostí a kloubů.
Život či práce s autistickými dětmi jistě vyžaduje mnoho trpělivosti. Je třeba velmi dobře pochopit skutečnost, že lidé s autismem obtížně chápou smysl komunikace a je tedy zapotřebí jim jej co nejlépe přiblížit. Je vhodné, aby komunikace neprobíhala jen prostřednictvím slov, ale též gesty, předměty, obrázky, znaky atd. V tomto případě není známa léčba, která by dokázala autismus odstranit.
Nejúčinněji zde působí speciální výchova těchto dětí, která dokáže zmírnit nepříjemné chování, jako např. agresivitu či záchvaty vzteku. Při výchově dětí s autismem je nutné zejména snažit se jim pomoci pochopit okolí a kontakt s ním co nejvíce usnadnit. Tito jedinci potřebují získat určitý řád pro to, aby se dokázali orientovat v pro ně tak chaotickém světě.
Máte i vy nějaké zkušenosti s autismem?
Komentáře (6)
Jsem babička 2,5 letých dvojčat holčiček. Jedna z nich je autistka. Je to moc dobré jak jí ta neautistka radí co má dělat. Dokonce autistická holčička si začala říkat na nočník dříve o 1 den.Včera začaly chodit do Sokola a ta která před půl rokem seděla v koutě a hrála si pořád dokola s kostkami, neslyšela na své jméno, je veselá, skáče na trampolíně a cvičí lépe než ta zdravá. Myslím že je potřeba tyto děti hodně zařazovat do kolektivu a něžně je nutit ke komunikaci.
Již čtyři roky se věnuji problematice autismu.Kromě studování teorie a účasti na různých kurzech a konferencích také hlídám děti s autismem. Mám trvalý kontakt s chlapcem s vysocefunkčním autismem, který mluví a je velmi šikovný a zároveň pracuji s dětmi nemluvící, které kromě autismu mají také mentální retardaci. Článek je pěkně napsaný, stručně shrnuje tuto problematiku, která je hodně široká a člověk ji opravdu pochopí, až když s dětmi s tímto postižením pracuje.
zdravim p,veroniko ,zaujal me vas clanek jet jis skusena a lecos vite mam par otazek a budu vdecna za vas prispevek .mam tri deti nejtarsi je pet let ,od malicka jsem citila ze je jina nes ostatni deti ale nikdy me nenapadlo ze by ji moho neco byt tzv.atutiska .do jejich tri let nemluvila vubec ani se neotacela kdzy jsme ji volali s detmi si tes nechtela hrat spis sama ale byla klidna a hodna holcicka a taky mco krasna projevovala a projevuje radost smutek atd,,dnes ji bude pet a je to rok co mluvi divky sve matsi serty ktera je zdrava a naprosto normalni snazi se hodne i kdyz si nekdy vymisli slova a neusltale nas nekdy mate svim chvovanim ale doktori ji na vystereni magneticek rezonace zatim neposlali rikali ze se jim da v poradku ,ale i presto si kaldu otazky proc to a proc ono,napr,zmenime li cestu tak se ji to nelibi zacne palkat rikam si ze to muze byt a taky nemusi byt normalni ze je na to fiwovana trochu ctu a hledm odpovedi na pocitaci a zacinam si delat starosti rekli mi ze je opozdena asi o dva roky a retardace reci no dobte dejme tomu ale co uz dite v trech letech dokaze si rikam ,pak mam nejmlatsiho syna tomu budou dva roky toho mi hned doporucili na prohlidku cili mamgnetickou rezonatci .ze se jim to nelibi tak bes jakeych klikv slov me obednali a teka cekame ale je to strane ta nejitota ,od malicka to byl hodny chlapecek az teka tak pul roku radi ,jeste nemuvi sam si hraje ma oblibene hracky ketrym se vraci ma rad veci co se toci triska mi s dvirkami od strine linky apod,,ma rad kdyz to reiska a v noci se mi budi a palace no pace rve kope a ani ja jeho mama ho nekdy nedokazu uklidnit az zadlouho,mlliime si ze to muze byt k vuli zubulb coz si muzeme i nalhavat .rodina a zanami me ukliduni ze i lekari se mouhou spest ze vypada na normami dite jen ze te to kluk tak je tochu steklejsi svoj esertricky taha za valsy ma skrame a misli si ze je to sranda pada musi byt fuit na ocich neuvedomuje si ze muze spadnout neboji se niceho kdyz piskame tak neraguje na lidi ciizi na nikoho je jako by ve svem svete neustale dela to same .kdyz je nejka znelaka co se mulibi tak hned pribehne at je kdekoliv nekdy staci jen kolem nej projit a je hend rozcilieny .josu to jasne prizdnaky si rikam ale pak zase ne nes se dozvym pravdu tak asi zesilim rikam si co kdyz to musze byt jeste horsi nes se da.ale pak me zase manzel uklidni a renne ze to tak vubec neni je moje velka opora hodne mi pomaha s detmi.chteli sjem deti dat do skolky ale neni misto nidy doma se deti nudi /je to hodne narocne dale ko drv nes kdy jindy kdyz vym ze neco neni ok/jesli mi nekdo napisete budu moc rada nevim jak jinac protoze jsem byla u sve dokotrky a ta mi rekla ze se mam podivat na filim rejd men a dorazila jsem se jeste vic.
Jsem matkou vysokofunkčního autisty, nyní skoro 5-ti letého. Chování takových dětí je velice a to opravdu velice rozmanité a nedá se rozhodně shrnout do pár vět. Výchova je velmi složitá a potřebovala bych čerpat dopping trpělivosti. Velkým problémem je málo odborníků v této problematice. Diagnosu jsme dostali až po 2 letech a průměrná čekací doba na objednání je 8 měsíců, což je pro utrápené rodiče hrozné.
Až se Vám někdy na ulici nebo v busu bude chování dítěte zdát nepřiměřené, vzpomeňte si na možnost této poruchy a buďte tolerantní. Děkuji
Jsem matkou vysokofunkčního autisty, nyní skoro 5-ti letého. Chování takových dětí je velice a to opravdu velice rozmanité a nedá se rozhodně shrnout do pár vět. Výchova je velmi složitá a potřebovala bych čerpat dopping trpělivosti. Velkým problémem je málo odborníků v této problematice. Diagnosu jsme dostali až po 2 letech a průměrná čekací doba na objednání je 8 měsíců, což je pro utrápené rodiče hrozné.
Až se Vám někdy na ulici nebo v busu bude chování dítěte zdát nepřiměřené, vzpomeňte si na možnost této poruchy a buďte tolerantní. Děkuji
S tímto postižením u dětí jsem se setkala pouze jednou, když jsem jela autobusem, jela maminka s dítětem a komunikovala s ním jen tím, že mu ukazovala různé cedulky a on je vybíral...byl to moc hezký kluk, bylo mi líto obou...